Invalidní důchod z mládí

Mladí lidé, kteří byli invalidní již před dovršením plnoletosti, mají nárok na tzv. invalidní důchod z mládí. Podmínkou je invalidita 3. stupně, trvalý pobyt v ČR a nižší doba účasti na důchodovém pojištění, než je stanovená. Je však o něj třeba zažádat například před započetím studií na střední škole (jakéhokoliv typu), protože současně se studiem započne i období sociálního pojištění, tudíž již nelze žádat o ID z mládí

Invalidní důchod: kdy o něj lze žádat a jak to všechno probíhá?

(zdroj: Manuál práv pacientů a zdravotníků – Ombudsman pro zdraví)

Přiznání ID závisí na odpracovaných letech

ID je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka spojená s pojmem invalidita. Nárok na tuto dávku má pojištěnec při splnění podmínek daných zákonem. Od 1.1.2010 došlo ke změnám, kdy dvě dávky (plný a částečný ID) byly nahrazeny dávkou jednou a to ID prvního až třetího stupně. Výše ID se stanovuje v závislosti na zjištění stupně invalidity.

Podle zákona je pojištěnec invalidní, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně  o 35%:

INVALIDITA PRVNÍHO STUPNĚ    pokles o 35 – 49%

INVALIDITA DRUHÉHO STUPNĚ  pokles o 50 – 69%

INVALIDITA TŘETÍHO STUPNĚ     pokles o  70 a více %

Kdo může podat žádost o ID?

oprávněná osoba
opatrovník oprávněné osoby (nesvéprávnost osoby byla omezena v takovém rozsahu, že není schopna v této věci samostatně právně jednat).
osoby se závažným zdravotním stavem mohou s jejich souhlasem zastoupit rodinní příslušníci na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto osob

Jak podat žádost o ID?

Na předepsaném tiskopise, který s žadatelem sepisují okresní správy soc. zabezpečení –  OSSZ, dále Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a Městská správa soc. zabezpečení Brno (MSSZ). Rozhodování o ID přísluší České správě soc. zabezpečení (ČSSZ)
při samotném procesu vyřizování nároku na ID se vyplatí být aktivní. Máte možnost poskytovat aktuální  lékařské zprávy a další dokumentaci, která by mohla dle vás být důležitá pro rozhodování o ID. Můžete to dokonce udělat i v době před rozhodnutím, kdy se vám dostane do ruky posudek, který podle vás nezohledňuje váš skutečný zdravotní stav a vaše schopnosti.
v rámci řízení o ID se neplatí žádné správní poplatky

Rozhodnutí a podání námitek

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán soc. zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů a pod.

Proti rozhodnutí orgánu soc. zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky.  Námitky je nutno podat ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí.  Rozhodnutí o námitkách je vydáno od 30 – 60 dnů podle složitosti případu.

Z námitek musí  být patrno, kde je činí, které věci se týkají a co se navrhuje. Musí z nich být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje. Musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí. Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Orgán soc. zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu, není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu soc. zabezpečení v prvním stupni – nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Po námitkách už jen žaloba

Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat žalobu a to do 2 měsíců od doručení rozhodnutí. K řízení o žalobě je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Rozsudek Krajského nebo Městského soudu lze napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu ČR a to o 2 týdnů od doručení rozsudku. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR  je konečný.

 

zdroj: https://www.ombudsmanprozdravi.cz/